Všichni tu klasiku známe. „Dej si céčko na imunitu,“ říkaly nám maminky v aprílovém počasí. Jarní únavou trpěly spíš ony samy, i proti ní nám ale prý céčko určitě zabere. Těžko jsme si tehdy dokázali představit, že se k vitaminu C budou brzy obracet naděje pandemií zasaženého světa.
„Pacienti, kterým byl vitamin C podáván, na tom byli lépe než ostatní. Obrovsky to pomáhá, ale moc se o tom nemluví,” řekl nedávno pro New York Times Andrew Weber ze společnosti Northwell Health, největšího provozovatele zdravotnické péče v New Yorku – jedné z pandemií nejhůř postižených oblastí USA. „Céčko na imunitu“ najednou zachraňuje životy v přímém přenosu.
Co všechno umí?
Chemicky vzato je vitamín C kyselina askorbová, ve vodě rozpustná látka, kterou si v těle vytváří většina živočichů. Člověk (vedle kapybary nebo morčete) to ale neumí a musí ho tak doplňovat. V ovoci a zelenině je ho dost, poměrně rychle se však samovolně rozkládá. Jeho dlouhodobý nedostatek způsobuje vnitřní krvácení, vypadávání zubů (kurděje) až smrt.
Naši obranyschopnost posiluje tím, že podporuje množení lymfocytů a neutrofilů – bílých krvinek bojujících proti infekcím a mikrobům. Je to zároveň významný antioxidant, takže zabraňuje volným radikálům (oxidantům) v poškozování klíčových buněčných složek jako jsou DNA, proteiny nebo lipidy. Chrání nás tak před vlivy z vnějšku, jako je UV záření, znečištění ovzduší, ale třeba i „pouhý“ stres, horko nebo vysoká vlhkost, v nichž nám pomáhá fungovat normálně bez pocitů únavy, včetně té jarní.
S céčkem stárnete pomaleji
Sice už se nevěří, že výhradně oxidanty způsobují stárnutí, jeho projevy ale vitamin C coby antioxidant rozhodně mírní.
Tím, že podporuje syntézu bílkovin kolagen a elastin, dodává pokožce pružnost a mladistvý vzhled. Podporou tvorby myelinu, ochranného pláště neuronu, zase zajišťuje rychlý přenos neuronových signálů a předchází tak degenerativním onemocněním mozku spojeným se stářím jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba. To samé jde říct o srdci a cévách. Podporuje totiž tvorbu oxidu dusnatého, což je tak zvaný vazodilatant, to znamená, že rozšiřuje cévy, a snižuje tlak.
Kromě toho je céčko taky přirozené antihistaminikum, takže zmírňuje příznaky alergií, třeba senné rýmy.
80x denní dávka denně
Zmíněné přednosti patří ke „standardní výbavě“ céčka v jeho doporučené denní dávce 80 až 90 miligramů. V pandemii se ale proporce toho, co je standardní, změnily, a platí to zčásti i pro užívání céčka.
Experimentální léčba onemocnění Covid-19 zmíněná v úvodu totiž nasazuje v první dávce 1500 miligramů vitaminu C. Další tři až čtyři dávky denně jsou pak každá až 16krát vyšší než doporučená denní dávka. O účincích vitaminu C se přitom psalo už za koronavirové epidemie SARS v roce 2003. První letošní studie naznačují, že vitamin C dokáže zabránit hromadění tekutin v plicích.
Přesvědčit se o tom z první ruky asi nechceme nikdo. Navíc důsledky dlouhodobého předávkování céčkem mohou být nepříznivé. Zvlášť teď na jaře je proto vhodné zvyšovat svou imunitu pravidelným přísunem běžných denních dávek vitaminu C. A to i formou vhodných potravinových doplňků.
Není dávka jako dávka
Jedním z nejbohatších přírodních zdrojů vitamínu C jsou šípky jsou, které obsahují až stokrát víc vitamínu C než pomeranč. Dalšími významnými zdroji céčka jsou třešně acerola, bobule acai a plody i listy rakytníku.
Všechny tyto zdroje najdete spolu s magnéziem například v kapslích nekyselého multi-askorbát komplexu vitamínu C.
Doporučená denní dávka vitamínu C je podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) 90 miligramů za den pro dospělého zdravého muže a 80 mg pro dospělou zdravou ženu.
U osob se zvýšenou spotřebou vitamínu C je vhodné zvažovat adekvátní doplnění preparátem s postupným uvolňováním vitamínu C. Do této skupiny osob patří sportovci, kuřáci, těhotné a kojící ženy, starší osoby, osoby se zvýšenou fyzickou a psychickou zátěží.
