Proč se Švédům daří v boji proti koronaviru i bez přísných opatření?

Share on facebook
Share on twitter
Share on google

V několika zprávách figuruje Švédsko jako vzor v boji proti koronaviru. Navzdory minimálním opatřením totiž švédskou populaci COVID-19 zasáhl jen minimálně. V čem jsou Švédi jiní?

Zatímco lidé na celém světě už z izolace lezou po zdi a poznávají, co to je mít nervy na pochodu, se Švédy vyhlídka času stráveného o samotě vůbec nezamávala – ve srovnání s jinými národy jsou totiž na sociální distanc a samotu zvyklí. To potvrdila deníku BBC i 21letá Cajsa Wikingová, která tráví karanténu sama ve svém uppsalském 1+kk. „Dělám si pořádek ve věcech, věnuji se domácím pracím a také více čtu“.

Když samota není nepřítel

Více než polovina všech švédských domácností je, stejně jako ta Cajsina, tvořena jedním obyvatelem, což je podle údajů Eurostatu nejvyšší podíl v Evropě. Navíc se mladí Švédi stěhují od rodičů mezi 18-19 lety, což je s evropským průměrem 26 let podstatný rozdíl. Někteří odborníci se domnívají, že právě tyto životní vzorce Švédům pomáhají zastavit šíření koronaviru, protože pro takovou Itálii či Španělsko, které koronavirus postihl fatálně, je mnohem častější shromažďovat rodiny pod jednou střechou.

Máte-li domácnost s několika generacemi, samozřejmě se rychleji nakazíte“, říká Bjorn Olsen, profesor infekčních chorob na univerzitě v Uppsale. „Ve Stockholmu a v dalších švédských městech žije spousta svobodných lidí, což by mohlo tempo nákazy zpomalit.”

Jiní komentátoři poukazují také na to, jak se se Švédi chovají na veřejnosti: nejsou zvyklí si sedat blízko vedle sebe v hromadné dopravě a rovněž nevedou „small talks“ s cizími lidmi v obchodech či kavárnách.

„Co se sociálního distancu týče, v tom už mají Švédové dávno splněno“, říká Lola Akinmade Åkerström, autorka knihy o švédské kultuře, a dodává, že Švédové byli zvyklí si vzájemně dopřávat opravdu velké množství fyzického prostoru ještě před koronavirem. “Lidé ve Švédsku také zůstávají doma při sebemenší bolesti hlavy”, říká Åkerströmová a vysvětluje tak dost malou pravděpodobnost, že se jedinci s příznaky koronaviru vydají „mezi lidi“. Důvodem je částečně prý také to, že zaměstnavatelé vedou zaměstnance k tomu, aby si v případě kašle či nachlazení raději vzali volno, čemuž pomáhá, ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, velkorysá nemocenská odměna.


Kolektivní odpovědnost

Formální opatření Švédska se mohou zdát kontroverzní – na rozdíl od sousedních evropských zemí (včetně Dánska, které má v současné době podobný počet úmrtí) se veřejné orgány vyhýbají přísnějším opatřením a sledují strategii pokusu zpomalit šíření viru klidným a kontrolovaným způsobem, přičemž se zaměřují hlavně na ochranu rizikových skupin. To znamená, že školy pro žáky do 16 let zůstávají otevřené, stejně jako většina obchodů, hospod a restaurací. Vláda požádala lid, aby se řídil radami orgánů a převzal dobrovolnou kolektivní odpovědnost za zpomalení šíření koronaviru. Ta zahrnuje práci z domova, a to zejména v hlavním městě, izolaci nemocných a lidí nad 70 let, a také omezení veškerého cestování, které není nezbytně nutné. „My, kteří jsme dospělí, se musíme chovat dospěle. Nerozšiřujte paniku ani zvěsti“, nabádal Švédy premiér Stefan Löfven v jednom z prvních televizních projevů na počátku krize. „Nikdo není v této krizi sám, ale každý má velkou odpovědnost“. Reakce veřejnosti dosud svědčí o dlouhodobé důvěře celého národa ve stát. Většina Švédu projev premiéra sledovala a jeho slova schválila. Podle celostátního průzkumu Švédové zkrátka věří, že země dokáže krizi dobře řešit. Například Stockholmská společnost veřejné dopravy říká, že zaznamenala pokles počtu cestujících ve vlacích a metru o 50%. Rovněž průzkumy veřejného mínění naznačují, že tři čtvrtiny Švédů udržují alespoň metrový odstup od ostatních. Třetina obyvatel Stockholmu pracuje z domova a na rozdíl od ostatních zemí prý Švédové nepropadli panice, i když jak dodává Åkerströmová, ani Švédy neminula nákupní horečka, během níž nakupovali obrovské zásoby toaletního papíru.

„Nikdo není v této krizi sám, ale každý má velkou odpovědnost“.


Populace, která v tom jede „spolu“

Až čas ukáže, jak moc je švédský přístup efektivní. Když se ale podíváme na každodenní fungování švédského byznysu a společnosti, můžeme říct, že dvě vlastnosti tohoto národa jsou během koronavirové krize zásadní: pracovní návyky a vášeň pro technologie. Seveřané mají jednu z nejpokročilejších digitálních ekonomik v Evropě a velmi silné zázemí pro inovace. Více než dvě třetiny Švédů alespoň někdy pracuje „online“ z domova, přičemž jedna třetina tak činí každý den či týden. Rychlé a širokopásmové připojení společně s dobrou sociální a firemní politikou vede k flexibilnějšímu a genderově vyváženému životnímu stylu – například pokud rodič odchází z práce dřív, aby mohl vyzvednout dítě ze školky, nikdo neřekne ani slovo, jelikož se mu důvěřuje, že své pracovní povinnosti splní později.  „Každá společnost, která má možnost připojení a práce na dálku, to tak dělá a funguje to“, řekl generální ředitel Stockholm Business Region, Staffan Ingvarsson. Dodává, že i když koronavirus představuje opravdu silnou ránu pro ekonomiku ( s větším počtem propouštění než v době finanční krize), pomáhá Švédsku ke zvládnutí krize také mezioborová spolupráce, díky které čelí novým výzvám. Například poté, co byly propuštěny tisíce zaměstnanců ze skandinávské letecké společnosti SAS, bylo jim nabídnuto ošetřovatelské školení (financované ze soukromé výzkumné nadace), aby tito lidé mohli být nápomocni v nemocnicích. Pracovníci společnosti Scania podporují zase lékaře výrobou respirátorů a supermarkety se aktivně zaměřují na pracovníky turismu, kteří přišli o práci. Většina z těchto velkých rozhodnutí byla odhlasována online, bez fyzických setkání, takže se ukazuje, že digitální prostor představuje v „době koronavirové“ novou šanci a pomoc pro udržení „zdravé“ ekonomiky i společnosti.


A co bude dál?

To, co bude následovat, samozřejmě závisí na tom, jak moc se koronavirus bude šířit. Švédská agentura pro veřejné zdraví varovala, že to nejhorší Skandinávce teprve čeká. Existují také dlouhodobé obavy, zda jsou nemocnice připraveny dostatečným počtem lůžek a vybavení na jednotkách intenzivní péče, jiné obavy se točí okolo toho, jak orgány sdělují informace – někteří odborníci požadují konkrétnější pokyny, jak by lidé měli žít svůj život. Švédská lékařská asociace rovněž vyjádřila obavy, že nebyl sdělen dostatek informací těm obyvatelům, kteří nemluví švédsky, a to zejména po velkém podílu úmrtí ve stockholmské somálské komunitě, pro kterou je typické sdílení přeplněných bytů. Zatímco někteří „single“ Švédové, jako je Cajsa Wiking, jsou přesvědčeni, že není potřeba propadat depresi – mohou přece zůstat ve spojení s rodinou a přáteli například prostřednictvím Facetime, jiní se obávají toho, že kvůli izolaci budou zažívat nepříjemné stavy osamělosti. Každopádně je jasné, že hranice, kdy se Švédové cítí osamělí, je posunuta daleko dál než ta naše.

ZDROJ: BBC

Share on facebook
Share on twitter
Share on google

Zaujal vás tento článek?

Přihaste se k odběru novinek a jako bonus navíc získáte aktuální číslo našeho časopisu.

Z nabídky obchodu