Proč nám Instagram zadupává sebehodnotu

Share on facebook
Share on twitter
Share on google

Když se téměř 28letá Klára rozhodla pro terapii, měla klasické příznaky deprese. I přesto, že za sebou měla úspěšné magisterské studium a získala vysněnou práci, stále se necítila „dost dobrá“ a bez přestání o sobě a pochybovala.  Její vnímání sebe sama se nakonec stalo natolik beznadějným, že vyhledala psychologickou pomoc.

Během prvních sezení se ukázalo, že to, jak se Klára cítí, je do velké míry ovlivněno sociálními sítěmi, na kterých sledovala „dokonalé životy“ ostatních. Byla přesvědčená, že ve srovnání s ostatními je méně zajímavá a méně úspěšná, a že se „nenarodila pod šťastnou hvězdou“. Nakonec se ocitla v začarovaném kruhu: Namísto svých koníčků trávila svůj volný čas nad fotkami téměř cizích lidí, a když zrovna nespřádala příběhy o tom, jak pohádkově žijí, snažila se vyfotit, zeditovat a zvolit vhodný filtr pro její vlastní, byť zkreslenou, pohádku.

Jsme závislí na zážitcích cizích lidí?

Nejvíce ji drásala skutečnost, že se jí Instagram začal vtírat do soukromí i ve chvílích, kdy byla offline. Když se ráno vydala do práce, představovala si, že ostatní mají daleko víc „cool“ a „svobodnější“ zaměstnání, a když se z práce vracela, přemýšlela nad tím, co dělá špatně.  Desítky fotek z luxusních brunchů, načančaných designových bytů a jógových pozic z těch nejexotičtějších koutů světa ji přesvědčily, že ať se snaží, co to dá, její byt, vztah ani dovolená takto vypadat nikdy nebudou.

Sociální sítě, jako je Instagram, Facebook nebo WhatsApp, jsou skvělými komunikačními kanály, které nám umožňují virtuálně překonat dálku mezi námi a našimi blízkými, jak ale vidíme na životě Kláry, namísto dobrým sluhou se čím dál častěji stávají zlým pánem – a to zejména ve chvíli, kdy významně zasahují do našich životů a duševní pohody. Klára totiž zdaleka není jediná…tak zpátky do reality.

Jsme online, a přesto stále víc sami

Dle nejnovějších výzkumů je užívání sociálních sítí spojeno s vyšší úrovní osamělosti, závisti, deprese a snížením sociálních dovedností. Není to trochu paradox? Vždyť příběhy, které na sítích fotíme a sdílíme, jsou převážně pozitivní, šťastné a dokonalé! Jenže digitální éra má i svoji stinnou stránku a její negativní dopad vidíme všude okolo: Dávka dopaminu ze získávání lajků a followerů je už návyková a ve chvíli, kdy nedostaneme dost pozitivní zpětné vazby, přemýšlíme o tom, v čem je háček. Nebyla jsem dost vtipná? Neslušelo mi to? Nebyl můj úspěch tak velký, jak jsem ho vnímala? Nejsem dost dobrá??? Brzy na to si začneme vážit názoru ostatních, nikoliv vlastního, a dopustíme, aby nám náš offline reálný život začal utíkat mezi prsty.

Jak mohou sítě negativně ovlivňovat naše duševní zdraví

  • snižují sebehodnotu a sebevědomí
  • snižují počet setkání „tváří v tvář“
  • vzbuzují negativní emoce jako žárlivost či závist
  • nutí nás k neproduktivitě
  • významně narušují intimní partnerské a manželské vztahy

Instagram, hybrid reality, kterému nesmíte věřit

To, co je sdíleno na sociálních sítích, jsou pouze pozitivní aspekty našeho života. Je to billboard, kterým chceme upozornit na 5hvězdičkový hotel s výhledem na oceán nebo na spokojenou momentku s manželem a je přirozené, že si tento výjimečný okamžik přejeme „chytnout a nepustit“. Otázkou ale zůstává, zda volíme vhodný nástroj…Nebylo by lepší tyto vzácné chvíle spíše než čočkou fotoaparátu pořádně prohnat všemi smysly a vědomým prožíváním?

Možná váš případ není tak vážný jako ten Klářin, dost pravděpodobně jste si ale při „rolování“ Instagramem někdy sami řekli, že váš život není tak dokonalý, jako život všech okolo. Pro tento případ mějte vždycky na paměti, že sociální sítě jsou hybridní digitální verzí reality, je to ufo létající nad skutečností, které nás nutí vytvářet si falešné představy o ostatních, a že na něčem takovém si rozhodně trvalé štěstí a sebehodnotu nepostavíme.

Share on facebook
Share on twitter
Share on google

Zaujal vás tento článek?

Přihaste se k odběru novinek a jako bonus navíc získáte aktuální číslo našeho časopisu.

Z nabídky obchodu