Přírodní “AntiCovidy” a další byliny, které nám poradila bohyně od Žítkové

Share on facebook
Share on twitter
Share on google

Od pradávna byli lidé odkázáni na to, co jim příroda nadělí, a proto od jara do zimy museli věnovat „darům přírody“ velkou pozornost. Každé místo, ať už v lese, na okrajích cest, na poli či doma na zahrádce, nabízelo a stále má k mání velké množství léčivek, na jejichž účinky i jména se s tzv. pokrokem zapomnělo. Vůně bylinek a jejich léčivá moc se k nám ale pomalu navrací a tradice, která se předávala z pokolení na pokolení, zažívá znovuzrození.

Norský spisovatel Bjornstjerne Bjornson řekl, že „jaro je krásné pro toho, kdo zažil dlouhou zimu“. S tím souhlasíme, ale jakožto vášniví bylinkáři doplníme, že jaro je stejně krásné také pro všechny, kteří se s příchodem jara vydávají na opětovné setkání se zázračnými bylinkami. Teď, na konci dubna, jich rozhodně není málo a vydáte-li se na jejich sběr, máte o zdraví na tento rok postaráno.  Většina z nich vám navíc roste takříkajíc „za humny“.

S.O.S. bylinky na kašel

Babička mi s každým jarem řekla, že bych neměla dostat kapky na kašel, ale na „blbost“. Znáte to, první jarní slunce a touha se co nejrychleji zbavit zimního mundúru. Ovšem každý rok tak trochu s předstihem. V půlce dubna už jsem brala kabát zase na milost a v přísaze, že napřesrok už to neudělám, jsem si vyležela první jarní prochlazení. Naštěstí i na tyto nepoučitelné jedince příroda myslela a jako by tušila, co se s prvními slunečními paprsky bude dít, poslala nám S.O.S. výbavu s popencem obecným, plicníkem lékařským a jitrocelem kopinatým. Všechny tři bylinky nám uleví od kašle a zánětu horních cest dýchacích, popenec pomůže i těm, kteří si „stihli“ nachladit močový měchýř. U popence sbíráme kvetoucí nať a listy, u plicníku taktéž a jitrocel, tzv. král cest, má prý největší sílu v mladých listech, ale využít se může celý.

 Zlo prochází krajinami a my potřebujeme léčivé rostliny jako je jitrocel, který vychvalují ve všech „bylinkářích“, aby tomuto zlu vzdorovaly. (Maria Treben, Zdraví z Boží lékárny)

Když ještě neexistovaly drahé detoxy…

….šlehali se naši předci kopřivou a třeba takovou pampelišku využili od květu až po kořen. Tato jarní očistná kůra byla prý balzámem na duši i na tělo. V mojí rodině se dělala tradiční „jarní koupel“ spočívající v plné vaně spařených kopřiv, ve které musel každý člen vydržet alespoň pět minut.  Ačkoliv se vám tento rituál může zdát jako chození naboso po žhavých uhlících, babička mě ujistila, že duchovní význam, který těmto rituálům připisujeme dnes, v tom zas až tak neviděli: základem bylo pořádně posilnit tělo před celoroční dřinou a pojistit si, že nikdo neonemocní a bude v plné síle od rána do večera „makat na záhonech a na poli.“

Jednou, v rozhlasové přednášce, jeden lékař upozornil na to, že kopřiva dvoudomá (urtica dioica) patří mezi naše nejlepší léčivé rostliny. Kdyby lidé věděli, jak je léčivá, tak by pěstovali jen kopřivu. Bohužel to ví jen málokdo. Kopřiva je celá léčivá, od oddenku přes stonky a listy až po květy. Už ve starověku si jí velmi vážili. Albrecht Durer (1471-1528) namaloval anděla, který vzlétá k trůnu Nejvyššího s kopřivou v ruce. (Maria Treben, Zdraví z Boží lékárny)

 

A co se pampelišky neboli smetanky lékařské týče, tu naši předci popíjeli místo kávy. Její kořen má ale se v léčitelství používá dodnes jako lék na čištění krve a podporu trávení a je známo, že seskviterpenové laktony, které jsou v této rostlině přítomné, pomáhají tělu tvořit žluč, a tím přispívají k odvádění toxinů z těla. Před spaním ji ale určitě nepijte! Jak vám její francouzské lidové jméno napoví – pissenlit (načůrat si do postele) – je vhodné jejich silných močopudných a detoxikačních účinků využívat zejména přes den.

 

Když jsou hormony na horské dráze aneb to prokleté PMS

A teď něco ryze pro ženy. Ty se často na jaře bojí objevit před zrcadlem, jelikož jejich představy o dokonalém těle zmizely společně s prvními stornovanými hodinami kardia, které byly „numero uno“ v novoročních předsevzetích. Tato pověstná ženská nespokojenost ale rozhodně nestojí na pravdě (nejste obézní!), protože s vámi minimálně jednou měsíčně zacloumají hormony a s těmi se zdá všechna těla nějak větší, domov špinavější a kolegové, manželé a všeobecně všichni lidi tak nějak protivnější. Pokud s vámi tyto tvrzení rezonují, pak určitě vyrazte na kontryhel, maliník a jahodník, díky kterým se hodíte hormonálně do pohody a všechny náležitosti vaší cykličnosti, včetně předmenstruačního syndromu a menstruačních bolestí, budou daleko méně otravnější.  Listy těchto léčivek si sbírám opravdu v hojném množství a míchám je dohromady do tzv. ženské směsi, kterou popíjím preventivně každý den. Bylinkářka z Kopanic, kam si jezdím pro bylinky, které nestihnu nasbírat, mi navíc poradila, že „ženskými bylinkami“ se dají léčit problémy s otěhotněním, nepravidelná či vynechávající menstruace, gynekologické cysty, poporodní deprese a další neduhy, které potkávaly nejen Žítkovské bohyně.  Kontryhel, maliník i jahodník se používají také na ženské napářky, které si zde ale neodvážím doporučovat, jelikož ty nemusí být pro vhodné pro každého a při špatném provedení mohou nadělat více škody než užitku.

 

Přírodní ANTICOVID: medvědí česnek a smrkové výhonky

Po zprávách o céčku jakožto potenciálního léku na COVID-19 nastalo davové šílenství a skladové zásoby z lékáren zmizely skoro stejně tak rychle jako antibakteriální gely, roušky a respirátory. Nevadí, poradíme si sami, a navíc bez koronavirových přirážek, které z těchto nedostatkových komodit, činí zboží doslova a do písmene „k nezaplacení“. Kvanta vitaminu C můžete napumpovat z medvědího česneku a smrkových výhonků, které lze vhodnou úpravou zakonzervovat, a pojistit si tak céčko na celý rok. U nás medvědí česnek upravujeme macerováním (zalitím olejem a následně ponecháním na temném místě po dobu minimálně jednoho měsíce), ze smrkových výhonků vyrábíme sirup (bez tepelné úpravy), který nám pomáhá při kašli, rýmě a nachlazení.

Antibakteriální a antivirový vlaštovičník

A antivirem dnes i skončíme. Vlaštovičník je sice kvůli pověsti „jedovatého plevele“ mezi ostatními léčivkami outsider, jak ale napovídají jeho jména ve starých herbářích (boží milost, zlatý kořen, boží dar či boží list), zcela nespravedlivě. Z kvetoucí natě vlaštovičníku se vyrábí tinktura, která by určitě neměla chybět v žádné domácí lékárně – má antivirové a antibakteriální účinky, pomáhá astmatikům, tlumí bolesti střev, žaludku i žlučníku a poradí si i se silnými záchvaty kašle. Zevně lze tinkturu používat na kuří oka, bradavice a další onemocnění kůže, včetně těch nejzávažnějších.

P.S. Pokud si bylinky nestihnete nasbírat, můžete podpořit “naši” bohyni od Žítkové, paní Šárku Polanskou, za kterou pro bylinky na Kopanice jezdíme. Na jejich internetových stránkách a eshopu najdete jak řadu bylinkových produktů, tak příběh o tom, jak vznikají a z jaké lokality bylinky pochází:

Veškeré byliny, zeleninu a ovoce si zajišťuji s pomocí rodiny, vlastníma rukama. K mým výrobkům se tak nedostane nic zvenčí. Při výrobě nepoužívám rafinovaný bílý cukr, ale vždy jen cukr třtinový a své produkty nekonzervuji kyselinou citronovou – používám pouze citronovou šťávu v bio kvalitě. Zároveň nepřidávám žádná umělá dochucovadla, aromata ani barviva.

 

Share on facebook
Share on twitter
Share on google

Zaujal vás tento článek?

Přihaste se k odběru novinek a jako bonus navíc získáte aktuální číslo našeho časopisu.

Z nabídky obchodu