Jak vypnout Chlubítko

Shuttestock
Share on facebook
Share on twitter
Share on google

V životě už se mi povedlo nachomýtnout se k pár nestandardním záležitostem. Řídila jsem tank. Absolvovala sedmidenní půst jen o vodě. Stopovala na Borneu. Ale když jsem si na redakční schůzce uvědomila, do jakého experimentu jsem se právě uvázala, záda mi zaplavil studený pot. Jaké by to bylo slézt z Facebooku?

„Týjo! To jako napořád?” zeptala se se zájmem kolegyně, než její pozornost uzmul příchozí vzkaz na messangeru. Představa nekonečné digitální nicoty mě vyděsila. Ihned kroutím hlavou.
„Napořád asi ne… Pro začátek na měsíc.”
„On i ten měsíc se protáhne,” líbezně odpoví kolegyně s nosem zabořeným do smartphonu, na kterém souběžně vyťukává odpověď. „Já bych bez Facebooku byla jak bez nohy. Ale třeba to máš jinak.“

Při cestě domů tramvají, během které samozřejmě okamžitě vytahuju mobil, mi to celé docvakne. Zvládnu to? Stránku s modrou lištou ráno otevírám jako první a kontroluju ji ještě večer před usnutím. Jenomže na to vzít zpátečku je pozdě.

Moc dobře si pamatuju večer, kdy jsem si vytvořila uživatelský profil. Bydlela jsem po čerstvém rozchodu na novém místě, v okolí jsem nikoho neznala, a navíc jsem zrovna začala v nové práci. Cítila jsem se na všechno sama a sociální síť mi nabízela jistotu sice povrchních, ale známých vztahů. Podle sociologických výzkumů  se lidé připojují na Facebook především ze dvou důvodů. Z touhy se sebeprezentovat. A z potřeby někam patřit. A tu mi Facebook tenkrát skutečně poskytl, jakkoli jsem věděla, že je to jenom jako.

Jenomže od té doby se toho spousta změnilo. Především jsem se změnila já. Podle jedné teorie se za sedm let kompletně obnoví všechny buňky v organismu. Jsme zkrátka noví lidé na těle i na duši. Potřebuju Facebook i teď, nebo už jsem z důvodů, které mě k němu přitáhly, doslova vyrostla?

Poslední večer před začátkem digitálního detoxu se mě můj přítel zeptal, jestli nejsem nervózní. A já sama sebe udivila, když mi došlo, že ne, nejsem. Naopak. Jsem zvědavá, těším se. A když druhý den ráno na svou zeď věším stručnou zprávu, že se vypínám minimálně na měsíc, pociťuju úlevu. První malé vítězství.

Satisfakce trvá celý první týden. Během kterého odvádím dvakrát víc práce než obvykle, a navíc se cítím, jako bych naopak pracovala jen na poloviční úvazek. Jsem v neobvyklém klidu, soustředěná, produktivní, ale ne hyperaktivní. Samozřejmě že jsem věděla, že Facebook naprosto ničí koncentraci. Nekonečný proud nových statusů a videí naplňuje rčení stokrát nic umořilo osla; permanentně měnící se zeď automaticky přitahuje zrak, stále nové informace (HLAVNĚ TY PSANÉ VERZÁLKAMI) vřískají o pozornost hned, teď, před minutou bylo pozdě, a protože navíc nikdy nevíme, co se zobrazí příště, zda politická bomba, nebo koťátko, a zda tato bomba, nebo toto koťátko nejsou fake news, musíme souběžně vyhodnocovat jejich relevantnost. Facebook má potenciál uškvařit mozek, nebo ho minimálně pekelně zpomalit. Přesto jsem ho roky používala s přesně opačným cílem: jako oddechovou pětiminutovku po každé hodině práce, jako zaslouženou pauzičku, bonbonek pro mozek, aby dostal trochu sociálního dopingu a jel dál. Co jsem ale nevěděla a vy možná také nevíte: že mozku trvá průměrně dvacet pět minut, než se do každém vytržení z rozdělané činnosti vrátí do stavu plné koncentrace. Takže jsem vyhazovala polovinu své pracovní doby oknem. Když si k tomu připočtu pípání vzkazů na messengeru, vibrující WhatsUp, blikající Skype, občasné telefonáty a samozřejmě příchozí elektronickou poštu, kterou kontroluju i několikrát za hodinu, přestávám se divit, že mi trvá tak dlouho napsat stránku, a spíš se divím, že jsem stránku byla vůbec schopná dokončit. Zato teď píšu takovým fofrem, až se mi kouří od klávesnice.

Cítím se osvobozená, podvedená, zároveň jistým způsobem pobavená, jak dobře to na mě a na miliardy dalších uživatelů a uživatelek Zuckenbergerovi inžinýři ušili – a zároveň jsem na sebe fakt pyšná, že jsem je nakonec stejně převezla. Haha, hihi, hehe.

 

Jak pokus o FB-detox dopadl, si můžete přečíst ve čtvrtek 18. října.

Share on facebook
Share on twitter
Share on google

Zaujal vás tento článek?

Přihaste se k odběru novinek a jako bonus navíc získáte aktuální číslo našeho časopisu.

Z nabídky obchodu